Proč jsou oba letní měsíce dlouhé?

Je zvláštní, že měsíce červenec a srpen sestávají shodně z 31 dní, ačkoli se jinak v kalendáři delší měsíce pravidelně střídají s kratšími. Jen v létě nastane tato velmi příjemná změna. Nikdo si určitě nestěžuje J, ale jen málokdo ví, proč tomu tak je. Při pátraní po příčinách jsme doputovali až do dalekého Říma. Ostatně, není to asi příliš překvapivé, vždyť všechny cesty vedou do Říma

Starořímský kalendář v době republiky začínal měsícem březnem, měl jen 10 měsíců a dohromady asi 300 dní. Zimní období (leden, únor) do kalendáře nepatřilo. Proto se mimochodem září nazývá v mnoha jazycích september, tedy sedmý měsíc, i když je dnes v pořadí devátý. Podobně říjen – oktober má v názvu osmičku, listopad – november devítku a prosinec – december desítku. Jiné měsíce dodnes nesou jména římských bohů, například březnu dal jméno bůh války Mars, červnu strážkyně domácího krbu Juno. 

Později sestával rok z 12 měsíců čítajících dohromady 355 dnů. Aby byl kalendářní rok v souladu s rokem tropickým, vkládaly se nepravidelně pomocné dny do posledního měsíce – února. V době občanských válek na sklonku republiky už kalendářní rok téměř neodpovídal slunečnímu. Proto v roce 46 př. n. l. provedl Julius Ceasar zásadní reformu starořímského kalendáře. Juliánský kalendář byl založen na principu střídání 12 měsíců po 31 a 30 dnech. Jeden den ale bylo potřeba odečíst (6*31+6*30=366) – odebrán byl poslednímu měsíci v roce, únoru, který se tak zkrátil na 29 dní.

Z moci úřední Caesar prodloužil stávající rok na 445 dní, aby kalendář dohnal Slunce a pro každý čtvrtý rok zavedl přestupný den, opět v únoru. Dále stanovil, že napříště bude rok začínat prvním lednem, což bylo datum, kdy do svého úřadu nastupovali římští konzulové. Na jeho počest byl 7. měsíc v novém juliánském kalendáři (červenec) přejmenován na Julius (July) – už tehdy trval 31 dní.

Za dalšího císaře Augusta proběhla menší úprava názvů a délky jednotlivých měsíců. Osmý. měsíc (srpen) byl pojmenován po samotném císaři – Augustus (august). Nebylo by dostatečně uctivé, aby měsíc nazvaný po současném císaři čítal méně dní než měsíc pojmenovaný po Caesarovi, a proto byl srpnu přičten navíc jeden den, který byl následně odebrán únoru (asi ze zvyku). Od té dobý má únor jen 28 (nebo v přestupném roce 29) dnů a my si můžeme užívat dva nádherné a dlouhé letní měsíce.

Poznámka na závěr: Rčení Všechny cesty vedou do Říma… vzniklo jako reakce na dokonalý systém cest na Apeninském poloostrově. Svým dílem k jeho vzniku přispěl i císař Augustus, když na přelomu letopočtu nechal na Forum Romanum umístit zlatý mílový kámen, v místě, kde se křižovaly hlavní cesty spojující Řím se všemi provinciemi impéria. Od té doby se tedy říká:

Omnes viae Romam ducunt…