Jak je důležité míti čápa aneb čapí pověry a symbolika

Česká ornitologická společnost vyhlásila ptákem roku 2014 čápa bílého a čápa černého. Díky své výjimečnosti je čáp bílý prvním druhem, který se stává ptákem roku podruhé – přesně po 20 letech. Jako jediný český brodivý pták se čáp připojil k člověku. Nejenže s oblibou sbíral potravu na poli za orajícím zemědělcem, ale na řadě míst využil bezpečí lidských sídel a začal hnízdit na střechách nejrůznějších staveb. Spolu s vlaštovkou a kukačkou patří také k symbolům ptačí migrace. Jejich nejvzdálenější destinací je Jihoafrická republika. Při cestě „tam a zpět“ překonají více než 20 000 km, což dělá z čápa bílého náš nejdále táhnoucí ptačí druh.  


Čáp je hluboce zakořeněn v povědomí lidí a objevuje se jako symbol v některých pověrách,
jejichž původ sahá až do předkřesťanských časů. Ve starověkém Egyptě symbolizoval čáp zbožnost a spravedlnost, v Číně nesmrtelnost. V křesťanské symbolice reprezentuje nepřítele zla. Čápi se těší oblibě jako předobraz harmonického rodinného života, věrného partnerského svazku a oddanosti rodičům. Nosí štěstí, zdraví a ochraňují dům, poblíž kterého hnízdí. Symbolizují jaro, rodící se život, a přeneseně i bohatou úrodu, v arménských legendách také poctivost. 

Nejznámější úlohou, kterou v lidové tradici čáp má, je to, že nosí děti. Napadlo vás ale někdy, jak tato smyšlenka vznikla? Podle všeho má pradávné kořeny. Čáp býval kdysi poslem bohyně Holdy a na její pokyn lovil novorozence ze studny nebo jezera a přinášel je rodičům. Podle germánské mytologie plavaly totiž duše nenarozených ve vodě, pramenu života. Protože se čápi zdržují u vody a často v ní loví, není těžké si představit, proč je jim nošení novorozeňat přičítáno. Jedna stará pověst tvrdí, že čáp nejen že nosí děti, ale pomáhá také otěhotnět klovnutím do ženského lýtka. V některých zemích se dokonce věřilo, že k početí dítěte stačí, když se čáp na ženu jen podívá. Proč ale u nás kluky nosí čáp a holky vrána, není zcela jasné. 

Sympatiím se čáp těší dodnes, a to napříč národy. V řadě německých vesnic se drží lidové čapí slavnosti, je národním ptákem Litvy, Polska, Běloruska a je ikonou Alsaska. Čáp je zobrazen ve znaku města Haag a také jihočeských Tučap, dále je jedním ze symbolů Arménie. 

Český název tohoto ptáka je v rámci slovanských jazyků zcela ojedinělý. V ostatních slovanských jazycích slouží podobné názvy tohoto opeřence jako označení pro volavku, např. polské czapla. Ve staročeštině se někdy objevovalo bočan, jemuž je příbuzné dnešní slovenské a polské bocian. U nás je nářečně čáp také nazýván bocan, bočan, bohdal. Původ jména „čáp“ se vykládá obvykle v souvislosti se slovem capat „neohrabaně chodit“, nebo čapat „chytat“. To naznačují i ustálená slovní, ve kterých se objevují čapí nohy nebo chůze, např. mít nohy jako čáp, mít čapí nohy (tzn. dlouhé, tenké), vykračovat si jako čáp apod. Nářeční slovo čapa „noha“ dosud žije na Moravě. Od slova čáp jsou odvozena i některá česká příjmení, z těch známějších lze uvést tato: Čapek, Bočanová, Bohdalová

Z hlediska významu se slovu čáp blíží nářeční litevské ilgakõjis (dlouhonoháč). Jméno čápa v mnoha germánských jazycích (stork, Storch, storkur aj.) odkazuje na typický vzpřímený postoj. Zajímavá jsou ale i některá další jména jako například severoněmecké Adebar (vykládané jako nositel štěstí) nebo nezvyklé norimberské Garndieb (zloděj příze). Arabové čápa považovali za poutníka do Mekky a nazývají ho tedy hadždži-laqlaq, přičemž druhá část tohoto jména zvukomalebně připomíná klapání čapího zobáku. Arabské laqlaq pak převzaly další národy (turecké leylek, albánské lejleku nebo ukrajinské leleka). Hebrejské označení čápa chasida znamená zbožná, bohabojná a laskavá žena. 

   

Na stránkách České ornitologické společnosti  najdete řadu podrobných informací a fotografií ze života čápů. Nechybí zde ani sekce pro školy, která nabízí náměty ke zpestření výuky včetně pracovních listů o čápech, čapího kvízu a mnoho dalších inspirativních materiálů. K dispozici je např. interaktivní mapa čapích hnízd, v sezóně je možné pomocí webkamer sledovat hnízdění, krmení a růst mláďat.

 

Texty, fotografie a ilustrace převzaty ze stránek http://cap.birdlife.cz a z časopisu Ptačí svět 1/2014.