Přestupný rok

Letos si po čtyřech letech zase užijeme jeden den navíc. 29. únor sice připadá na pondělí, ale i tak je to den tak trochu slavnostní. Přemýšleli jste někdy nad tím, kdo slaví v tento den svátek? 

Je to Horymír. Podle serveru http://www.kdejsme.cz/ jich u nás žije 167. Převážně v Moravskoslezském kraji (v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Ostrava), což asi nebude náhoda, protože význam jména Horymír se dá vyložit jako „ten, kdo se snaží o mír s horníky“. Horymírům přejeme k svátku vše nejlepší a všem ostatním příjemný a inspirativní den navíc. Využijete jej k něčemu mimořádnému? 

 Horymír

 

Historie přestupných roků sahá až do starověkého Egypta. Julius Caesar zavedl přestupný den jednou za čtyři roky i do juliánského kalendáře používaného v Římě. Tento systém ale nebyl zcela přesný a způsoboval odchylku 1 den za každých 127 let. Tak docházelo k postupnému opožďování kalendáře za astronomickou skutečností. Ve vrcholném středověku už se tento nesoulad znatelně projevoval a činil 10 dní. Proto papež Řehoř XIII. systém reformoval, a tak vznikl gregoriánský kalendář, který používáme dodnes. Přestupný rok je ten, který je dělitelný čtyřmi, s výjimkou celých století, která nejsou dělitelná 400. Odchylka jednoho dne se objeví až za zhruba 3200 let.

Současně papež nařídil jednorázové vynechání nadbytečných 10 dní. Tento požadavek ale nebyl všude přijat ihned a už vůbec ne s nadšením. Lidé se bouřili, nechápali nutnost změny, problémy působilo také obtížné vypočítávání daní a dalších poplatků, což si dnes dokážeme představit – určitě bychom požadovali slevu na nájemném, měsíční jízdence, splátce hypotéky a naopak bychom se bránili nižšímu platu.

V roce 1582 byla reforma provedena ve větší části Itálie, ve Španělsku, Portugalsku a Polsku. U nás k tomu došlo v roce 1584. Nejprve v lednu v Čechách a ve Slezsku a potom v říjnu na Moravě. Toho roku se proto u nás slavily Velikonoce ve dvou různých termínech. V zemích s převládajícím protestantským obyvatelstvem na reformu přistupovali mnohem později, nejednotně a navíc v různých ročních obdobích. V Nizozemí tak například přišli o jedny Vánoce. Pravoslavné církve obecně (v Řecku, Rusku a Srbsku) nepřijaly reformu nikdy. 

V dnešní době je rozdíl mezi kalendářem juliánským a gregoriánským už 13 dní. Proto např. Vánoce ortodoxních křesťanů podle staré tradice nastávají až 13 dní po vánočních svátcích ostatních křesťanů. 

A proč je přestupným měsícem právě únor?  Pro odpověď musíme zpátky před začátek našeho letopočtu. Rok starověkých Římanů nezačínal v lednu, ale až v březnu. Únor byl posledním měsícem juliánského kalendáře, neměl tedy plný počet dnů, byl tudíž pro přidání dne navíc jasným kandidátem.


Zdroj:
Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Gregoriánský kalendář [online]. Dostupný z WWW: 
https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Gregori%C3%A1nsk%C3%BD_kalend%C3%A1%C5%99&oldid=13209383>

www.kdejsme.cz/