Pohádková čeština na nechybujte.cz

Čas vánoční je časem pohádek. Rádi se zaposloucháme do tajemných příběhů nebo otevřeme pohádkové knížky. Je to ale také příležitost, jak obohatit slovní zásobu žáků. Mnohá v minulosti běžná slova už dnešní děti neznají.

Řada studií dokládá, že žáci tápou ve významech slov, která se ještě před pár lety řadila k běžně srozumitelným. Nejde přitom jen o cizí a odborné výrazy, ale i o slova typicky česká. Obvykle nejsou používána tak často, aby se s nimi děti setkaly v rámci běžné komunikace a na internetu, ale přesto patří do základní slovní zásoby.

Mnohá z těchto slov nalezneme právě v pohádkách, dětských písničkách a říkadlech. Na ukázku vezměme například jednu z nejoblíbenějších pohádek vůbec, Tři oříšky pro Popelku. Vybrali jsme pro vás několik vět. Slova, která mohou být méně srozumitelná, jsme označili podtržením. Dovedli byste s dětmi popsat jejich význam? Pokud budete někde na pochybách, rádi poradíme. Nahlédněte do výkladového slovníku na stránce https://www.nechybujte.cz/slovnik-soucasne-cestiny a odpověď tam téměř jistě najdete.

Šafáři, ještě nejedou?   

Tak abys věděla, ty časy minuly, kdy s tebou otec jezdil po lesích, učil tě střílet kuší a vyvádět samé blázniviny, jako bys byla kluk. Teď jsem tady paní já a ty jsi děvečka, nic víc. 

Kde je princ, preceptore? A Kamil s Vítkem? 

Kde je vaše pověstná muška, princi? 

Neopeřené kuře, pískle. 

Toho grošáka se bojí i štolba. 

Toho kmentu kup celý štůček, potom dvě cívky zlatých nití. A sametu třicet loket, aby stačil i na vlečku, nejlíp tmavomodrý.  

Holoubci moji, vy jste mi přišli na pomoc? Kukuřici do ošatky, čočku do misky. 

Tatínek se vždycky smával, že k první muzice pojedu na Juráškovi jako husar. 

Klobouk, luk a kamizola, ale myslivec to není. Kdo je to?